Ahavat chinam

V dnešní době je u nás, v Čechách a na Moravě, cesta k židovství na rozdíl od minulých generací velmi často individuální. To má jistě svá úskalí, která vidí i ti, kdo cestu k židovství hledají, a ještě více i ti, kdo tou cestou již jdou. Obě strany mají v tomto procesu svou odpovědnost. Je dobře, že existuje komunita, která je otevřená k nově příchozím, ať už přicházejí z těch či oněch dobrých pohnutek. Je psáno, že život stojí na Tóře, modlitbě a skutcích milosrdenství. Tóra, stále živá, je napsána, modlitby jsou konány, ale co milosrdenství? To stojí na dvou nohách, spravedlnosti a toleranci.
Že Bejt Simcha existuje a že existuje ve své otevřené podobě, to je zásluha především Sylvie, která komunitu Bejt Simcha vede a jíž bych rád od srdce poděkoval. Chci rovněž poděkovat Kateřině, která udržuje v chodu kolečka Kabalat Šabat i Havdalu, a vede pravidelný kurz judaismu. Chci poděkovat Jitce za veškeré úsilí, často takzvaně za scénou. A je to samozřejmě zásluha vás všech ostatních, kdo chodíte do Mánesovy slavit svátky a Kabalat Šabat a kdo každý svým způsobem (a často i skvostnými pokrmy) přispíváte k atmosféře komunity Bejt Simcha. Každá píseň těchto večerů jde až k nebeským branám. A andělé létají v ten čas modlitebnou napříč i napodél.
Každá komunita má své dostředivé a své odstředivé tendence, tak jako má každé významné těleso svůj magnetismus. Já osobně věřím na ty dostředivé tendence a rád budu pokračovat v tradici otevřenosti a přátelství. Rád bych pomohl rozšířit Bejt Simcha v centrum, kam by kdykoliv v týdnu mohli přicházet a trávit svůj čas lidé se zájmem o studium Tóry a Talmudu, o liturgii, o umění, o historii židovstva (bez obav z odmítnutí v případě těch, kdo stojí opodál). 

Jak známo, my jsme rámě nepoddajné, to je tradice, ale jsme vesměs rámě tolerantní, i to je tradice (nebo byla ?). Pro segregaci jsou tu jiní, teď myslím ty opravdu jiné, ty, kteří nás takřka zbavili důstojnosti a takřka přivodili náš zánik. 
V těchto dnech si připomínáme tragické výročí "Reichskrystallnacht". To, že se v naší době mohou čeští fašisté víceméně volně projevovat a páchat násilí je jistě selhání politického systému a soudnictví. A je to také projevem české intolerance a xenofobie. Buďme solidární a braňme každé formě rasismu. Buďme vděčni i těm mladým lidem, kteří za nás občas ty nejagresivnější, místní nácky, vezmou pod krkem. Ozvěme se, když v médiích informují novináři jednostranně o situaci v Erec Israel. V řadě evropských zemí a jejich profilových médiích převládá "liberalismus", to je jinými slovy proarabský postoj. Budiž, ale kde je ten proizraelský? Na okraji nebo úplně chybí. 
V našich dnech věřím v rozkvět židovstva žijícího v diaspoře, a věřím v jeho významnou roli. Každá židovská komunita v diaspoře je zranitelná, zvenčí i zevnitř (i to je tradice). A tak si neuzavírejme budoucnost, a řekněme si s Rabi Kookem, že "ahavat chinam", nepodmíněná láska, nikoli "sin´at chinam", nepodložená nenávist, je naší cestou. 

Julius Müller