Home  

Rabi Hoffberg Končí

Před několika týdny bylo Radou Federace židovských obcí rozhodnuto neprodloužit pracovní poměr s rabínem Ronaldem Hoffbergem a vyhlásit konkurz na nového federačního rabína. 

Z usnesení Rady FŽO ze dne 28. dubna 2003
Vzhledem k tomu, že některé ŽO poukazují na jazykovou bariéru při činnosti r. Hoffberga, rozhodlo Prezidium o vypsání konkurzu na nového konzervativního rabína, podmínkou přijetí bude znalost české-ho či slovenského jazyka, případně závazek osvojit si do určité doby znalost češtiny.
Požádali jsme v této souvislosti zástupce židovských obcí o zodpovězení tří otázek.

Anketa: 
1
) Jak byste, dle vlastní zkušenosti, hodnotili roční působení rabiho Hoffberga?
2
) Jaký je Váš názor na plánovaný konkurz? Domníváte se, že splní svůj účel?
3
) Jaké předpoklady by měl splňovat vhodný kandidát na pozici federačního rabína?

Petr Weber, předseda Židovské obce Brno
A. Hodnotím jej vcelku neutrálně. V Brně byl jednou, účast na besedě byla minimální, přednášející věnoval příliš mnoho času výkladu a málo otázkám, na něž opět odpovídal velmi dlouze a tím tlumil diskusi. Hlavní překážkou ovšem byla nutnost tlumočení.

B.
Konkurz je přinejmenším správný pokus nejdříve definovat potřebu a k ní nalézt vhodného adepta, nikoliv naopak, jak tomu bylo dosud, máme-li na mysli „federační“ funkci (tedy nejdříve se objevil rabín pozvaný třetím subjektem a poté se pro něj hledalo federační zastřešení).

C.
Měl by to být člověk tolerantní, s nadhledem, komunikující česky nebo slovensky (absolutní nutnost pro venkov a starší generaci!). O formálních předpokladech netřeba diskutovat (ukončená rabínská studia, především asi konzervativního směru). 

Michal Abraham, 
tajemník Židovské obce Liberec
D. Rabín Hoffberg několikrát navštívil naši ŽO Liberec, kde sice byla vyhlášena témata přednášek, ale ze strany členské základny naší obce zájem o tyto přednášky ochabl natolik, že poslední, konané dne 5. 5., se již nikdo nezúčastnil. Jinak tam bývala účast v průměru 4 lidí. Členové ŽOL negativně přijímali především nutnost tlumočení. Další negativní názor na osobu pana rabína vznikl, když se bez omluvy nedostavil na předem domluvenou šábesovou večeři. 

E.
Předpokládáme, že ano. 

F.
Měl by především mluvit česky nebo slovensky. Měl by držet své slovo, nebo se alespoň omluvit celé ŽO, pokud musí svůj program odložit. Toto by měl dát vědět v předstihu. Měl by mít reprezentativní vystupování typu rabína Salamona.
Michaela Vidláková, členka Rady FŽO (podobný názor i Artur Radvanský)

G.
Nehodnotím, nezúčastňuji se, z doslechu vím spíše o kladných reakcích.

H.
Určitě nesplní, znám průšvihy z různých „regulérních“ výběrových řízení.

I.
Stále trvám na tom, že pokud v ČR potřebujeme nějakého nového rabína, tak liberálního, bohužel se to díky opět „regulérnímu“ hlasování ve FŽO neprosadilo.

Židovská obec Ostrava

J. Rabín Hofberg v období svého ročního působení několikrát navštívil naši obec a jeho vliv na život obce byl přínosný. Na požádání se účastnil pietních shromáždění u příležitostí výročí transportů Židů. Se zástupci obce navštívil místní instituce státní správy a tak podpořil prosazování zájmů obce. Besedoval se studenty, sympatizanty i členy obce.

K. S konkurzem souhlasíme v případě, že všichni kandidáti budou mít stejné podmínky a zvítězí skutečně ten, který získá nejvíce hlasů. 

L.
V prvé řadě musí být odstraněna jazyková bariéra, měl by tedy rozumět a umět česky. Jen tak může mít blíže k lidem a lidé k němu. Federace ŽO by měla hradit veškeré náklady, spojené s působením federačního rabína na jednotlivých obcích, neboť většina těchto obcí se potýká s nedostatkem finančních prostředků.

Mgr. Vladimír Palkovič, člen výkonné rady Masorti ČR

M. Velice oceňujeme práci pana rabína, kterou provádí nejen v Praze, ale i v některých obcích mimo Prahu. Masorti ČR nakonec vzniklo jeho přičiněním, stejně tak i Marom. Jeho úsilím se začal rozvíjet i židovský život v Praze a to zejména mladých. Zasloužil se i o navázání spolupráce s Bejt Simcha a částí ortodoxní komunity v Jubilejní synagoze. Jeho zásluhou se stále prohlubuje i studium judaismu, zejména Tóry a nakonec i jeho úsilí vedlo k tomu, že Masorti dostalo vlastní Tóru z USA. 

N.
Naše komunita není doposud ani přidruženým členem FŽO a vzhledem k tomu nemůže ovlivnit výběr nového rabína. Nemůžeme ani rabína zaměstnat, protože zatím náš rozpočet naplňujeme jen z členských příspěvků. S politováním musíme konstatovat, že i podpora, přislíbená představiteli Masorti Olami je prozatím nulová. To komplikuje nejen naši situaci, ale i možnost udržet v ČR konzervativního rabína. Protože rabín je zaměstnancem FŽO, má tato plné právo výbrat a jmenovat rabína. Věříme, že výběr bude proveden uváženě již vzhledem ke skutečnosti, že některé obce se hlasí ke konzervativnímu judaismu.

O.
Domnívám se, že rabín by měl být vybírán na základě konkurzu, je to obvyklý postup, i my si rabína volíme. Předpoklady pro výkon funkce federačního rabína jsou následující: silná osobnost integrující, nikoli rozdělující obce; maximálně komunikativní osobnost, iniciující židovský život v jednotlivých obcích; rabín by měl federaci i reprezentovat nejen při jednání s místními úřady, ale i v zahraničí a vytvářet pokud možno co nejsilnější vazby na Izrael.

Jiří Löwy, Židovská obec Plzeň (odpověď 
soukromě za svou osobu)
P.
S panem rabínem jsem se osobně setkal zhruba desetkrát. Myslím si, že je to slušný člověk, který by se svými zkušenostmi našel mezi Židy v ČR uplatnění. Kdykoliv jsme ho požádali o pomoc při různých svátcích nebo jiných akcích pořádaných ŽO Plzeň, byl ochoten a nápomocen. Komunikační problém nenastal, neboť pan rabín vždy přivezl svého překladatele a též mezi mladšími členy ŽO v Plzni jsou překladatelé z anglického jazyka byť ortodoxních názorů. Přesto nenastal problém. Hodnocení jeho působení je z mého pohledu pozitivní.

Q.
Pakliže prezidium Federace ŽO má pocit, že konkurz je nutný, měl být naplánován a proveden s dostatečným časovým předstihem tak, aby nevznikl prostor pro verbální či písemné spekulace a zároveň časový prostor, kdy Federace nebude mít konzervativního rabína, přestože již dříve se rada Federace na dvou rabínech dohodla. V tomto vidím trošku zákulisního boje, jejž nedokážu prokouknout; mám pocit, že je to boj pražských organizací. Konkurz splní svůj účel, pakliže z něj vzejde výsledek v osobě jakéhokoliv konzervativního rabína.

R.
Jako podmínku bych nekladl pouze kritérium českého nebo slovenského jazyka. Důležité je, aby konzervativní rabín byl komunikativní člověk, to znamená, aby byl ochoten s členy ŽO hovořit i o jejich běžných problémech, radostech, a když se jedná převážně o starší lidi, někdy i o problémech, které vznikly v období holocaustu. A to, zda ten či onen kandidát toto zvládne, je přece otázka času, 
kdy musí navštěvovat obce a hovořit s členy.

Julius Müller, předseda Bejt Simcha
S.
Myslím, že svým dílem přispěl k rozvoji židovských komunit. Přes nelehkou situaci po odchodu z Bejt Praha nerezignoval a našel sílu opakovaně navštěvovat komunity mimo Prahu, organizovat v Praze náboženský život a prezentovat ne-ortodoxní pojetí judaismu, s respektem k halaše a důrazem na lidskou důstojnost. Zdůrazňuji „opakovaně navštěvovat“, protože soustavnost je motto rozvoje židovstva ve střední Evropě. 

T.
Smysl konkurzu nechápu.

U.
Když už vznikl pojem „federačního“ rabína, já bych ho rozšířil na pojem „federační rabíni“. Plurál používám proto, že dnešní (a budoucí) židovstvo v Čechách je tvořeno různými proudy a tyto proudy mají být zastoupeny ve Federaci. A vlastnosti kandidáta? Obeznámenost se situací v českých a moravských obcích, dobrá vůle, prozíravost, komunikativnost a odvaha. Je to tak moc?